BLOG

Jak se vybavit na venkovní festival

  • Comment : 0

Na festivaly jezdím docela často, vzhled k tomu že jsem otec od rodiny. Naštěstí máme fajn babičky, které se kdykoli o naše malé radosti postarají. Takže vyrazíme přibližně pětkrát za rok na letní festival na více než jednu noc (čili obvykle dvě noci 🙂 Zajímavé je, že mám pocit, že většina festivalů se odehraje v dešti a zamračeném počasí. Přestože jsou v létě. Málokdy si pamatuji, že bychom leželi na trávě na dece a v klidu poslouchali. Spíš mám v hlavě bláto, chození po paletových chodnících a proudy vody shora.

Tomu jsem se však za ty roky dobře přizpůsobil. Nyní se s vámi podělím o nejdůležitější věci proti nepříznivému počasí.

  1. STAN – je pro nás nejdůležitější věc. Vždy se po skončení hraní (a pití alkoholu) chceme dobře vyspat na další den. A to za každého počasí. Proto si pořiďte kvalitní stan, který vydrží hodně vody a rychle se staví. My jsme po letech zakotvili v Decathlonu a jeho dvou sekundových stanech. Postavíte je skutečně během pár vteřin a proti vodě vydrží hodně (řekněme že na léto to stačí). Kupte si nějakou větší verzi. My jezdíme dva ale stan máme pro čtyři. Spoustu místa a komfort, i když do něj lezete mokří a špinaví.
  2. HOLÍNKY – neboli gumáky. Nepropustné gumové boty, které vám zachrání nohy od rozmočení. Samozřejmě v létě je teplo a nevadí když máte mokré nohy. Ale když v tom musíte chodit 12 hodin v kuse, tak i v teplém počasí je to o nemoc. Je celkem jedno, jaké si vyberete. Jen si kupte dostatečně velké, at vás netlačí palce.
  3. PLÁŠTĚNKA – je základ proti dešti. Velmi dobré je pončo, z kterého můžete  vytahovat ruce. Na zádech by mělo být větrání, ať nejste úplně zpocení. Nejdůležitější je délka. Musí šahat až po horní stranu holínek, ať vám do nich neteče. Takto budete maximálně chráněni. Rád mám také deštníky, ale ty jsou dnes na festácích zakázané.

Doufám, že jsem vám trochu pomohl. Určitě si všechno pořiďte. Nejlepší by ovšem bylo, kdyby jste tyto věci nemuseli vytáhnout z batohu a měli vždy krásné počasí. Těch věcí, které by se dále daly vzít je spoustu. Třeba plácačka s nějakým drinkem na zahřátí (ale tu nejspíš nepropašujete přes kontroly).

Jak nás ovlivňuje hudba

  • Comment : 0

Hudba doprovází člověk od pravěku. Vznikla ve chvíli, kdy začali lidé (respektive částečně stále opice) kulturně cítit. Například malování do bláta a písku. Současně přišla hudba, kdy malé děti vyluzovaly kolem nějakého obrazce hromadně zvuky. Poté vznikly první primitivní bubínky a píšťalky. Ještě později strunové nástroje a vůbec poslední nástroje klávesové.

Dnes je pro nás hudba samozřejmostí. Na rozdíl od malování, které takový boom nezaznamenalo. Samotné malování je stále oblíbenou činností dětí ale s dospělostí mizí a věnuje se mu jen úzká skupina lidí. Tedy malíři a sběratelé obrazů. Oproti tomu hudbu využívají prakticky všichni lidé. Ať již účelovým poslechem nebo v rámci jiného typu kultury – například ve filmech. S hudbou se setkáváme tedy denně. Podívejte se kolem sebe, kolik lidí má sluchátka a poslouchá hudbu z mobilu. Respektive dnešní mladí ji často mají puštěnou jen tak z repráků. Tím ale nutí poslouchat i ostatní lidi kolem sebe.

Pro poměrně velkou část lidí, cca 20% je hudba zároveň životním stylem. Ovlivňuje hlavně jejich oblékání, ale také chování, gestikulace a způsob mluvy. Zejména méně inteligentní lidé mají tendenci propadat hudebním vlivům nejen na úrovni poslechu.
Nejvlivnějším hudebním proudem je zřejmě punk. Fanoušky punku pozná i hudební like. Vysoké lakované “kanady”, bílé maskáče, tmavé barvy oblečení, cigareta a číro. To jsou klasické znaky. Do toho nezávazný sex, drogy a alkohol. Navíc nadávat na celý svět a žít ideálně ve squatu.
Další přetrvávající hudební styl je klasický rock. I když je doménou spíše pro starší ročníky. Šátek s lebkou na hlavě, riflová vesta a kérka. Tmavé brýle a fous jsou typickou ukázkou rockera.
Za krátkodobý hudební směr, který ale silně ovlivnil jednu generaci mládeže je emmo. Jeho vrchol byl zhruba před 10 lety a dnes již jen živoří. Fanoušci nosili černé nabarvené vlasy s trojúhelníkovou vlnou do čela a líčili se (i chlapci). Cíleně propadali depresím a mluvili o sebevraždě. Tento hudební žánr je naštěstí již skoro mrtvý.

Pro většinu lidí naštěstí není hudba jediným smyslem a rádcem v životě. Máme svou hlavu a nenecháme se hudbou ovlivnit. Posloucháme denně, nemáme vyhraněný styl a neoblékáme se jako hudebníci.